Hora Říp od nepaměti přitahuje pozornost Čechů. Tyčí se nad plochou polabskou rovinou a traduje se, že zde se rozhodl praotec Čech zůstat. Nápadná vyvýšenina poutala pozornost lidí od nejstarších časů a v rovinaté krajině byla důležitým orientačním bodem. Jméno je indoevropské a jeho původ tak sahá až do doby bronzové. Znamená prostě Hora. Vychází z keltského „rib“ tzv. „žebro“ tj. žebro země. Typický zvonovitý tvar Řípu má zvláštní stavbu. Temeno a boky hory (střední část) tvoří pevný sloup třetihorního čediče, vlastně průnikový komín původní sopky, kdežto úpatí obklopuje čtvrtohorní obruba z volně nakupených čedičových balvanů, úlomků, drti a z navátých, převážně křemenných písků a vápnité spraše. Jak bylo ověřeno vrtem, mocnost obruby na úpatí hory přesahuje sedmnáct metrů. Podobnou stavbu má značná část bývalých sopek Českého středohoří. Takže i Česko má vlastní, byť už nefunkční, sopku.
Poloha
Zámek Nelahozeves
Cestou z Prahy na Říp můžeme zajet i na zámek Nelahozeves. Zámek Nelahozeves je jedním ze skvostů české renesanční architektury. Od počátku 90.let opět patří roudnické větvi rodiny Lobkoviců. Na zámku je uložena jedna z největších českých sbírek španělského malířství přelomu 16. a 17. století. Na zámku je též uložena největší zámecká knihovna v Čechách.
Poloha
Doporučujeme:
